Ostuda

Nemůžu uvěřit, že jsem opět sklouzl do průměru a už dva měsíce jsem sem nic nenapsal. Prostě opět bude třeba se polepšit.
A na to, co bylo bude asi nejlepší Vás odkázat přímo na Flickr.

Dolní gympl má čtyřicítku za sebou

a slavilo se to ve velkém. Přiznám se, že páteční oficiální program v KDPB jsem vypustil, o to intenzivnější byl zážitek v sobotu.. No netoužili jste ve studentských letech dát si čepované s nohama na stole ve vlastní lavici? Paráda řeknu Vám ;)

Druhá polovina léta byla fajn

Je pravda, že mi dost dlouho trvalo než jsem se dokopal k napsání aspoň toho nadpisu, ale teď může být jenom lépe:)

Za poslední měsíc a půl jsem byl na třech svatbách. Asi jsem už v tom nebezpečném věku, kdy už to nepotkává jenom rodinné příslušníky, ale dokonce i řady mých kamarádů, vrstevníků.

Nejdřív se mi provdala dětská platonická láska Lenka. Že ji to náramně slušelo, tak o tom žádná. Do teď jsem galerku ještě nepublikoval, ale i na ní dojde ;)

Svatba, na kterou jsem se těšil už od jara, se však konala za hodně horami a hodně řekami v kraji Calvados. Přesněji ve Frénouville (předměstí Caen, cca 2h severozápadně od Paříže) se vdávala kolegyně z dob, kdy jsem pracoval pro CHR v Birminghamu/ Manchesteru. Když mi v dubnu Muriel oznámila, že se jedná o malou svatbu, nepochopil jsem, že ve francouzském měřítku to znamená přes 200 svatebčanů v kostele a 120 na samotné hostině. Z francouzské pohostinnosti a gastronomie jsem ještě teď nadšený..

Nakonec ale to nejlepší přišlo až v polovině září. To se ženil spolužák z gymplu Péťa Okůnek. Něco málo napovědělo už loučení se svobodou- nastávající ženich předvedl, že během 24h se dá zvládnout zastávka na chirurgii i dvakrát. Poprvé se sešíval levý prsteníček (!), podruhé skončil v zinkoklihu podvrtnutý kotník. Samotná svatba byla ve znamení zvratů, překvapení a výborné atmosféry. 3 falešné nevěsty mluví samy za sebe.. Ještě jednou gratuluji, Péťo!

Jednotlivé galerie:
něco málo ze svatby Lenky Školové (Žáková) .. připravuji
vive la France
Okůnek se žení

Vedle radovánek na svatbách jsem se byl mrknout na koncert Jarka Nohavici ve Lhotce, zařádil jsem si na wakeboardu, poznával krásy Normandie, byl v Tatrách..

31.

takže jo, máme za sebou další týden. Bylo trochu kultury (Komedie omylů na slezskoostravském hradě), fyzické aktivity (opravdu jsem je na tu Lysou vykopal) i tak trochu déjavue večer na Stodolní.

Shakespearovské slavnosti vyšly nad očekávání dobře. Pohodové odpoledne, parádní počasí, atmosféra úžasná a zpracování klasiky po ostravsku na výbornou ("sakra jak se jmenuje ten extravagantní ježek? joo dikobraz.."). Opravdu Ostrava!!!, můj kandidát č. 1 pro Evropské hlavní město kultury 2015! To prostě musí vyjít.

Terezka se hecla, rozhodla se udělat mi radost a šla se mnou na Lysou. Povedlo se mi zlanařit i Elvise, a tak jsme ve čtvrtek vyrazili. Autí jsme zaparkovali u Bezruče a neohroženě zamířili kolmicí nahoru. Že jsem udělal dobře a nasadil tempo, jsem pochopil už záhy, kdy mi bylo mojí lepší polovičkou spíláno do úplně všeho, a proto 20 m odstup up byl fajn. Od Malchora na vrchol je to samá borůvka, z nějakého důvodu ale nemám ani jednu fotku (asi si to budu muset vyběhnout přes týden znovu). Ty ostatní jsou pod odkazem.

V sobotu jsem se domluvil s klukama z Aston Uni, že se potkáme na Stodolní. Po krátké tour po ulici, co nikdy nespí (ale nejspíš tenhle týden spala), jsme zakotvili v Dublinu. Genius loci opepřil nevšední zážitek. 'To', co se vysoukalo na bar a začalo se tam 'kroutit' do rytmu se jen tak nevidí.. Je pravda, že náladu nám to nezkazilo, možná právě naopak, na pováženou to však bylo. A pak- objevili se tam i kluci z EURA '96 Vláďa Šmicer a Pavel Srníček. Všechna čest, opravdu profíci, ochotně se všemi blýskli. Díky hoši! Fotky z večera jsou zde.

Výlet na Fatru

Martin mi nevěřil, že to od Strečna je pořádný krpál a tak to vše začalo.

'V neděli v pět deset, sraz u Baníku..' tedy vlastně v pátek a v šest ráno jsem ho nabral a vyrazili jsme směr Žilina. Po peripetiích s parking platzem jsme to na radu domorodců píchli na chodník (že tam se za to přeci neplatí) a naskočili do busu směr Strečno.

Přes most po červené hurá vzhůru. Samotný prolog na Starohrad jsme zkušeně zkrátili diagonou po svahu a s oroseným čelem jsme si vychutnávali výhled do údolí Váhu. Ti, kteří to šli, vědí, že přichází odporná hoďka a půl lesem, bez výhledů, kdy se po zdolání malého kopečku obnaží vždy další. Po dvou a půl hodinách jsme z původních 370 m.n.m. nastoupali do 12xx m na chatu pod Suchým, kde nás přivítal na plech bombarďák za pultem (jedenáct dopoledne), zelňačka, dvě teplé (lebo chladenie nepremává) pivka a vyrazili jsme dál.

Oproti původním plánům jsme zařadili Suchý (1468 m) mezi zdolané vrcholy a neuhli tudíž z červené ani o milimetr. Po pár hupcích, musli tyčinkách, borůvkovém breaku, jsme doběhli na Malý Fatranský Kriváň (1671 m), kde nás začali dobíhat dva kamzíci (později jsme zjistili, že jsou taky z Havířova). Při poviné fotodokumentaci jsem přiklekl čmeláka, pod vrcholem Velkého Kriváňa bezprostřední konfrontace se zmijí, na vrcholu (1709 m) panák tatranského čaje na zklidnění a pak díky euforii z vydařeného počasí jsme ze Snilovského sedla vyhopskali na Chleb (1646 m), abychom ukončili den na chatě pod Chlebom.

Luxus čvachando v desetistupňové vodě, skvělí lidi, pravá kofola (žádná kofotina) na čepu a prostě skvělá pohoda ukončila první den a my zalehli na půdě.

Předpověd se naplnila a druhý den přišlo tvrdé vystřízlivění a po celonočním lijáku se jen velmi těžce protrhávaly mraky. Hned po snídani jsme vyrazili a klouzavým pohybem (styl 'up&down') se po rozbahněném svahu dostávali zpět na hřeben. Mlha a vítr nás udržoval ve střehu a my stále doufali, že se počasí zlepší a my mohli pokračovat v plánované trase Stoh- Velký Rozsutec- Malý Rozsutec- Diery.

Bohužel už po chvíli bylo po plánu a kousek nad Poludňovým Grúněm nás chytl liják a pláštěnka- nepláštěnka, po dvaceti minutách jsme byli všichni durch a sestupem po sjezdovce (a střídavě po prdeli) jsme dorazili na chatu na Grúni. Na chvíli to vypadalo, že jsme zaváhali a že se vyčasilo, ale průtrž mračen doprovázená hromy, blesky, nás brzy přesvědčila o správnosti úsudku. Po dvou hodinách čekání 'na ďůrku' na chatě jsme to riskli a zkusili seběhnout do Vrátné na bus, ale stejně to nakonec nevyšlo bez úhony a naše kroky musely zamířit ještě jednou do koliby..

Vše zdokumentované je k nalezení zde.

Bez keců!

co se děje (teda co jsem vyfotil) můžete bez jakéhokoliv mého komentáře najít taky přímo zde..

A pokud se zadaří, tak během dneška/zítřka tu nahraju i fotky z víkendové Fatry- a že to stálo za to!

Friday is over

Úžasné počasí nás vyhnalo ven, všichni samý úpal, ovádů u vody, že hanba, a i přesto jsme se s klukama nechali zlákat k návratu na Juhász na Funk You Live!
Kromě luxusní hry beach-volleye, vody v přehradě o teplotě kafe, grillu, vládla večerem uvolněná atmosféra za rytmů jamujících dj's.. Pár foteček najdete zde.

Po návratu do jedinečného města Havířov, jsem se zúčastnil 'Policie tuning campu' u COOPu pod Savelou, kde si daly dostaveníčko 2 oktávy s stéčkovým mondíkem a za světel reflektorů se zuřivě foukalo. Bohužel jsem tuhle párty nezfotodokumentoval, ale příště se určo polepším.. :)

A protože v CK už se po půlnoci nic moc nedělo, zamířili jsme do Stolárny, kde vrcholila horečka páteční noci- zbytek už jen v obrázcích..

Nevinný začátek nerovná se střízlivý konec

Pozvání na sobotní grilování u Milana při příležitosti jeho narozenin sice zavánělo nějakou kulišárnou, ale že půjdu do postele až teď v neděli o půl třetí odpoledne, jsem fakt nečekal.

Vezmu to hopem, bylo to vážně nabité. BBQ začalo za odborného dozoru Milanova padreho, po jeho odchodu padla bečka s pivem, víno se dá taky slušně exovat, vodky s redbulem bylo nakonec málo, garden party uzavřel bourbon.

Po intermezzu na pouti v Petřvaldu taxi via Stodolní, stage 2 začíná v Duně na karaoke (aneb moje budoucí spolustudentky jsou nej), holky v Bastile na baru stříkají pop úplně všude, borec taxikář, co v šesti lidech v oktávě nás vozí za čtyři čenta po sev. Moravě, Milan v 6 am rozhoduje, že jdeme otvírat havířovské koupaliště, intermezzo č.2- v 6.46 ranní pivo v Jámě, 8.03 snídaně na aralce, 8.28 koupaliště Šárka, 8.42 další pivo, 9.03 první (stále ještě na plech) idiot v bazénu, 12.36 dorazila pizza a ja už teď na víc nemám.. dobrou noc.

Bylo nebylo..

Ono je toho asi hodně, co jsem za poslední měsíc a půl událo a protože pravděpodobnost, že bych se o tom nějak reverzibilně rozepisoval je celkem mizivá, tak myslím, že seznam s odkazy na fotky bude dostačující..

A propos včera jsem si vyjel lanovkou (ano, opravdu jsem se tak dalece snížil) na Javorový, odkud díky příznivému počasí startovaly paraglidy/rogala ve frekvenci, za kterou by se nestyděli ani na chigagském O'Hare. Potom jsem to střihnul po sjezdovce dolů a za 16 min jsem doklusal na parkoviště u lanovky a přiznávám, že se mi ještě dnes podlamují kolena:)

Navečer jsme vyrazili s klukama do Hlučína na Tuning Cat, ale díky špatnému timingu jsme to nějak prošvihli a skončili v Opavě na Extázi Summer.

Seznámek:
zajeli jsme si na otočku do Sv. Mořice
s mamčou jsme si vyběhli na Velký Choč
znovuzrození Havířova v květech
byli jsme na otvíračce ateliéru 2art-u

Je tu zkouškové

.. a tak se moc foťáku nevěnuji. Heh, kdo mě zná, tak tomu nevěří, a proto přihazuji něco zeleného z pátku (že by jetel? rád se nechám vyvést z omylu:)) a link na 30 min z Múzy..

Páteční odpoledne

Člověk se tak někdy zapomene a nestačí se divit, co všecno se může odehrát za jeden den.. no a co teprve, když je třeba doplnit informace o třech týdnech:)

Nevím, jestli mám začít tím nejaktuálnějším nebo jít naopak chronologicky, ale asi budu pro tu první variantu, atraktivnější pro publikum.

Ve středu se po 14 dnech luxusního počasí nad českou republikou zatáhly mraky a pořádně nám zapršelo. Světe div se! Ono se v té naší malé zemičce zrovna v ten den pořádaly majálesy a všichni si tak (ne-)vynuceně užívali "májový deštík". Lokalizujeme-li se však konkrétně na ten náš ostravský (myšleno VŠB-TUO), přiznávám, že jsem po letech minulých očekával asi trochu víc.. no nic, třeba příště. Fotky z areálu kolejí jsou tady.

Vedle všeobecných informací o dění u nás v regionu je třeba zmínit se, že Honzík oslavil minulý týden své 25-té narozeniny a přes poklidný (zdokumentovaný) začátek se vše nakonec zvrhlo a aktéři po-oficiální části si ze zbytku večera nic moc nepamatují. Jakákoliv informace k tématu vítána.

Byl jsem letos poprvé na kole, ale bohužel jsem na Slavíči zmeškal prvomájový průvod za účasti prezidenta Obamy a jeho goril..

Radno taky nezapomenut na svatbu, které jsem se účastnil ještě v dubnu..

a víkendovou party ve frýdeckém Esu, po níž se kluci chtěli odstěhovat do FM ;)

Sliby, chyby

holt se mi to dneska nepodařilo a nějak se to zvrhlo.. místo slíbeného odpoledního deště se na obloze zachovalo sluníčko, a tak čas plánovaný pro zpracování fotek byl substituován opalováním se na přehradě. V podvečer jsem se stihl ještě přesunout do Jazzu, kde probíhal poslední díl havířovského seriálu Radegast líhně..

Přes den se hecnu

a dodám fotky za poslední týden. Určo tu budou fotky z narozeninové party bratránkovy přítelkyně, odkaz na fotky ze srazu ze základky po deseti letech už frčí a možná přidám i něco ze včerejšího focení evropského šampióna/ II. vicemistra světa v ju-jitsu.

03.04.2009: akce Co kdyby & Stolárna

večer začal v havířovském Co kdyby nevinným prvním drinkem, po kterém se později prohnalo Flaming Lamborghini a tehdy padly i poslední ambice na střízlivé ráno. Párty se následně přesunula do klubu Stolárna.

Jak to vypadalo uvidíte tady

welcome on the board

zdravíčko všem! Na tomto blogu budete potkávat odkazy na moje aktuální (hlavně fotografické) počiny. Bylo prostě na čase to trochu zprůhlednit :)