Výlet na Fatru

Martin mi nevěřil, že to od Strečna je pořádný krpál a tak to vše začalo.

'V neděli v pět deset, sraz u Baníku..' tedy vlastně v pátek a v šest ráno jsem ho nabral a vyrazili jsme směr Žilina. Po peripetiích s parking platzem jsme to na radu domorodců píchli na chodník (že tam se za to přeci neplatí) a naskočili do busu směr Strečno.

Přes most po červené hurá vzhůru. Samotný prolog na Starohrad jsme zkušeně zkrátili diagonou po svahu a s oroseným čelem jsme si vychutnávali výhled do údolí Váhu. Ti, kteří to šli, vědí, že přichází odporná hoďka a půl lesem, bez výhledů, kdy se po zdolání malého kopečku obnaží vždy další. Po dvou a půl hodinách jsme z původních 370 m.n.m. nastoupali do 12xx m na chatu pod Suchým, kde nás přivítal na plech bombarďák za pultem (jedenáct dopoledne), zelňačka, dvě teplé (lebo chladenie nepremává) pivka a vyrazili jsme dál.

Oproti původním plánům jsme zařadili Suchý (1468 m) mezi zdolané vrcholy a neuhli tudíž z červené ani o milimetr. Po pár hupcích, musli tyčinkách, borůvkovém breaku, jsme doběhli na Malý Fatranský Kriváň (1671 m), kde nás začali dobíhat dva kamzíci (později jsme zjistili, že jsou taky z Havířova). Při poviné fotodokumentaci jsem přiklekl čmeláka, pod vrcholem Velkého Kriváňa bezprostřední konfrontace se zmijí, na vrcholu (1709 m) panák tatranského čaje na zklidnění a pak díky euforii z vydařeného počasí jsme ze Snilovského sedla vyhopskali na Chleb (1646 m), abychom ukončili den na chatě pod Chlebom.

Luxus čvachando v desetistupňové vodě, skvělí lidi, pravá kofola (žádná kofotina) na čepu a prostě skvělá pohoda ukončila první den a my zalehli na půdě.

Předpověd se naplnila a druhý den přišlo tvrdé vystřízlivění a po celonočním lijáku se jen velmi těžce protrhávaly mraky. Hned po snídani jsme vyrazili a klouzavým pohybem (styl 'up&down') se po rozbahněném svahu dostávali zpět na hřeben. Mlha a vítr nás udržoval ve střehu a my stále doufali, že se počasí zlepší a my mohli pokračovat v plánované trase Stoh- Velký Rozsutec- Malý Rozsutec- Diery.

Bohužel už po chvíli bylo po plánu a kousek nad Poludňovým Grúněm nás chytl liják a pláštěnka- nepláštěnka, po dvaceti minutách jsme byli všichni durch a sestupem po sjezdovce (a střídavě po prdeli) jsme dorazili na chatu na Grúni. Na chvíli to vypadalo, že jsme zaváhali a že se vyčasilo, ale průtrž mračen doprovázená hromy, blesky, nás brzy přesvědčila o správnosti úsudku. Po dvou hodinách čekání 'na ďůrku' na chatě jsme to riskli a zkusili seběhnout do Vrátné na bus, ale stejně to nakonec nevyšlo bez úhony a naše kroky musely zamířit ještě jednou do koliby..

Vše zdokumentované je k nalezení zde.

Bez keců!

co se děje (teda co jsem vyfotil) můžete bez jakéhokoliv mého komentáře najít taky přímo zde..

A pokud se zadaří, tak během dneška/zítřka tu nahraju i fotky z víkendové Fatry- a že to stálo za to!

Friday is over

Úžasné počasí nás vyhnalo ven, všichni samý úpal, ovádů u vody, že hanba, a i přesto jsme se s klukama nechali zlákat k návratu na Juhász na Funk You Live!
Kromě luxusní hry beach-volleye, vody v přehradě o teplotě kafe, grillu, vládla večerem uvolněná atmosféra za rytmů jamujících dj's.. Pár foteček najdete zde.

Po návratu do jedinečného města Havířov, jsem se zúčastnil 'Policie tuning campu' u COOPu pod Savelou, kde si daly dostaveníčko 2 oktávy s stéčkovým mondíkem a za světel reflektorů se zuřivě foukalo. Bohužel jsem tuhle párty nezfotodokumentoval, ale příště se určo polepším.. :)

A protože v CK už se po půlnoci nic moc nedělo, zamířili jsme do Stolárny, kde vrcholila horečka páteční noci- zbytek už jen v obrázcích..

Nevinný začátek nerovná se střízlivý konec

Pozvání na sobotní grilování u Milana při příležitosti jeho narozenin sice zavánělo nějakou kulišárnou, ale že půjdu do postele až teď v neděli o půl třetí odpoledne, jsem fakt nečekal.

Vezmu to hopem, bylo to vážně nabité. BBQ začalo za odborného dozoru Milanova padreho, po jeho odchodu padla bečka s pivem, víno se dá taky slušně exovat, vodky s redbulem bylo nakonec málo, garden party uzavřel bourbon.

Po intermezzu na pouti v Petřvaldu taxi via Stodolní, stage 2 začíná v Duně na karaoke (aneb moje budoucí spolustudentky jsou nej), holky v Bastile na baru stříkají pop úplně všude, borec taxikář, co v šesti lidech v oktávě nás vozí za čtyři čenta po sev. Moravě, Milan v 6 am rozhoduje, že jdeme otvírat havířovské koupaliště, intermezzo č.2- v 6.46 ranní pivo v Jámě, 8.03 snídaně na aralce, 8.28 koupaliště Šárka, 8.42 další pivo, 9.03 první (stále ještě na plech) idiot v bazénu, 12.36 dorazila pizza a ja už teď na víc nemám.. dobrou noc.

Bylo nebylo..

Ono je toho asi hodně, co jsem za poslední měsíc a půl událo a protože pravděpodobnost, že bych se o tom nějak reverzibilně rozepisoval je celkem mizivá, tak myslím, že seznam s odkazy na fotky bude dostačující..

A propos včera jsem si vyjel lanovkou (ano, opravdu jsem se tak dalece snížil) na Javorový, odkud díky příznivému počasí startovaly paraglidy/rogala ve frekvenci, za kterou by se nestyděli ani na chigagském O'Hare. Potom jsem to střihnul po sjezdovce dolů a za 16 min jsem doklusal na parkoviště u lanovky a přiznávám, že se mi ještě dnes podlamují kolena:)

Navečer jsme vyrazili s klukama do Hlučína na Tuning Cat, ale díky špatnému timingu jsme to nějak prošvihli a skončili v Opavě na Extázi Summer.

Seznámek:
zajeli jsme si na otočku do Sv. Mořice
s mamčou jsme si vyběhli na Velký Choč
znovuzrození Havířova v květech
byli jsme na otvíračce ateliéru 2art-u